Dějiny ostravského salesiánského díla

I. Období před rokem 1950

slavnost svěcení základního kamene 17. 6. 1934

Velkou zásluhu na postavení prvního „vlastního“ domu v naší vlasti má Štěpán Trochta. Dne 17. června 1934 se konala slavnost svěcení základního kamene. Stavba v té době již byla rozestavěna a téměř před dokončením. Již 7. listopadu 1934 byla budova zkolaudována a v prosinci mohla být uvedena do provozu. Prvním ředitelem byl jmenován don Ignác Stuchlý.

- stavba kostela sv. Josefa (posvěcen 1937)

Základní kámen posvětil 6. června 1936 také olomoucký arcibiskup Leopold Prečan. V létě postavili pracovníci Vítkovických železáren se zřetelem na poddolované území unikátní ocelovou konstrukci a v tomtéž roce byly dokončeny zednické práce. V r. 1937 byl dobudován interiér a stavba byla zkolaudována. Benedikce kostela sv. Josefa byla provedena Donem Stuchlým na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie 8. prosince 1937, přesně tři roky po otevření ostravského ústavu.

část domu byla obydlena salesiánskými kleriky (studentát)

Do Ostravy se z Fryštáku nastěhovali klerici a obsadili značnou část novostavby. Začali také budovat oratoř. Dům se naplňoval chlapci a za asistence salesiánů se začalo rozvíjet ostravské salesiánské dílo.

postupné budování oratoře

Salesiáni otevřeli hernu, nakoupili nejrůznější hry, začali budovat hřiště, hráli divadlo. Už v prvním roce procházelo salesiánským ústavem „Don Bosko“ na 300 ostravských chlapců. Zavedla se registrace oratoriánů a každý chlapec obdržel průkazku. Evidovala se také docházka a větší hoši se mohli zapsat do kroužků. Brzy jich bylo ustaveno na šedesát.

za války

Za války od května 1942 byla velká část našeho domu (internát) používána nemocnicí na Fifejdách. Dům ani kostel v únoru a březnu 1945 při bombardování Ostravy přímo zasaženy nebyly. Byly však značně poškozeny dveře a většina oken rozbita. V roce 1945 v květnu dům obsadili Rusové a odstěhovali se až v červenci 1945. Po válce se s nadšením obnovovala činnost v domě.

II. Období 1950–1989

zábor salesiánského ústavu a internace salesiánů (1950)

Po uchopení moci komunisty v roce 1948 byly stále větší obtíže. V dubnu 1950 byli  všichni salesiáni odvezeni do internace. Dům převzali vojáci a udělali si z něho posádkovou správu.

rozptýlení salesiánů v padesátých letech

V 50. letech byli někteří salesiáni uvězněni, někteří byli ponecháni v internačních klášterech a mladší byli odvedeni na vojnu k tak zvaným pomocným technickým praporům (PTP). V Ostravě v padesátých letech v salesiánské činnosti pokračovali starší oratoriáni. Po propuštění salesiánů z internace, z PTP a z vězení se vytvořily malé komunity, které pracovaly dále mezi mládeží.

zábor kostela (1973)

Kostel sv. Josefa sloužil svému účelu až do roku 1973, kdy z něj vojáci udělali tělocvičnu, sklady a vojenský archiv. Záborem kostela v roce 1973 se mnohé aktivity laiků ze společenství kolem Don Boska přesunuly do okolních farností.

III. Období od roku 1990

navrácení kostela v r. 1990

Již v roce 1990 se podařilo získat zpět kostel ve velmi zdevastovaném stavu. 8.12. 1990 byl kostel slavnostně otevřen. Nejsme farností, ale kostel je rektorátní spadající do farnosti Moravská Ostrava u katedrály Božského Spasitele. Po postavení několika nových ostravských kostelů, které „odčerpaly“ věřící z našeho kostela, do něj v současnosti směřují:  lidé z okolí, příznivci salesiánského díla,   věřící využívající jeho dopravní dostupnost a vytápění a Romové (čtvrteční bohoslužba pro děti, křty dětí, jejichž rodiče chodily do oratoře…).

Specifikem jsou pondělní studentské bohoslužby a pravidelná zpovědní služba (každý pátek dopoledne i odpoledne) pro věřící ze širokého okolí.

- postupné navrácení salesiánského ústavu (1991–1995)

Více problémů bylo s navracením salesiánského ústavu. Ten vojáci opouštěli velmi pomalu a jen po částech, takže jejich úplný odchod se vlekl od roku 1991 až do roku 1995.

postupné rozvíjení činnosti oratoře – Salesiánského střediska volného času Don Bosco

Od roku 1990 až do dnešní doby se postupně rozvíjela činnost střediska mládeže převážně v oblasti volného času. Velká pozornost se věnovala a stále věnuje romským dětem a mládeži.

Středisko mládeže je ministerstvem školství zařazeno mezi školská zařízení a každoročně od školského úřadu obdržíme dotaci na mzdy a energii.

Středisko prošlo vývojem: dříve se kladl důraz na pravidelné zájmové aktivity a prázdninové a víkendové akce, později se důraz přesunul na „volnou oratoř“ a klub včetně rozvíjení sociální práce, v posledním období je těžiště v pravidelné pedagogické práci (doučování a pravidelné zájmové aktivity), pastoraci (katecheze a příprava na svátosti) a snaha o pravidelnou přítomnost v některých romských lokalitách (i prostřednictvím karavanu).

V roce 2012 se podařilo dokončit výstavbu hřiště z Evropských fondů, oplocení a obnovu fasády.

internát pro středoškoláky a učně (1997) – kolej pro vysokoškoláky (od 2001)

V roce 1997 byla dokončena rekonstrukce celého domu. V tomto roce byl také zřízen malý internát pro středoškoláky a učně. Jeho kapacita činí 40 míst. Býval každoročně využit z menší poloviny a z toho byl větší počet vysokoškoláků. Byl ministerstvem školství zařazen mezi školská zařízení, což vyneslo malou finanční dotaci. Kvůli nedostatečnému počtu středoškoláků byl od 1. 9. 2001 vyřazen ze školských zařízení.

V současnosti je Domov Don Bosco jedním z klubů občanského sdružení. Salesiánské kluby mládeže slouží pro ubytování zejména věřících studentů starších 18 let (vysokoškoláci a studenti konzervatoře). 


Další články k dějinám ostravského salesiánského díla:

Stručné dějiny ostravského domu sepsane P. Josefem Topinkou

Historie z brožury z roku 1997