P. Milan Frank SDB

Narozen: 27. 6. 1924 Bánovce nad Bebravou
První sliby: 1947 Hodoňovice
Na kněze vysvěcen: 25. 3. 1968 Praha
Zemřel: 3. 11. 2012 Praha


P. Milan Frank se narodil na Slovensku v Bánovcích nad Bebravou 27. 6. 1924. Jako čtyřletý se s rodinou přestěhoval do Ostravy. V deseti letech se zúčastnil žehnání základního kamene ostravského salesiánského ústavu Don Bosco. Tamní oratoř pravidelně navštěvoval od roku 1939. Patřil do skupiny „starších jinochů“, což znamenalo, že pomáhal s mladšími chlapci a později je i vyučoval katechismus. Mezitím se vyučil automechanikem a v roce 1943 byl biřmován a přijal jméno Jan Bosco. Konec války prožil v Dvorku u Přibyslavi. V roce 1945 nastoupil do Fryštáku a v roce 1946–1947 vykonal svůj salesiánský noviciát v Hodoňovicích. Následoval studentát v Přestavlkách.

Tam ho zastihl zábor řeholníků 13. 4. 1950. Jako student nebyl internován a ještě téhož roku složil maturitu v Holešově. Přihlásil se na Vysokou školu báňskou a během studií působil jako spojka a distributor samizdatové literatury. Studium přerušil a nastoupil do zaměstnání jako elektrikář v Československých autoopravnách. V roce 1957 byl zatčen a odsouzen na dva roky vězení za podvracení republiky a maření státního dozoru nad církvemi. Na amnestii byl propuštěn o půl roku dříve, roku 1958, a opět nastoupil do původního zaměstnání. Téhož roku složil věčné sliby a začal tajně studovat teologii.

25. 3. 1968 byl v Praze tajně vysvěcen biskupem Trochtou na kněze. Po zveřejnění nastupuje jako kaplan do Bíliny a po dvou letech jako farář do Verneřic v okrese Děčín. Opravy kostelů mu byly záminkou pro shromažďování mladých brigádníků, kterým se věnoval. Stává se zpovědníkem mnoha sester boromejek a premonstrátek. Na jeho faře se začíná s formací budoucích sester salesiánek (FMA). Po 13 letech ve Verneřicích odchází do důchodu, stěhuje se do Prahy a dělá provinciálovi Ladislavu Vikovi sekretáře i řidiče. Po roce 1989 zařizuje pohřby spolubratří a vyřizuje jejich pozůstalost. Pomáhá spolubratřím získávat odškodnění za roky strávené ve vězeních. Jeho koníčkem se stává vypracování nekrologů zemřelých spolubratří a lokalizace jejich hrobů. Svoji mimořádnou paměť uplatňuje v práci v salesiánském archivu. Od roku 1993 pravidelně slouží nedělní bohoslužby v kapli svaté Kláry v Praze-Tróji a vypomáhá ve zpovědnici v Kostele sv. Kříže a u Sv. Terezičky. Je velmi houževnatý a přes svůj pokročilý věk stále slouží a pomáhá jednotlivcům i rodinám. Je vyhledávaným zpovědníkem. Je Bohu vděčný za to, že mu to stále myslí, a je ve všem soběstačný.

Na jaře roku 2012 se začínají projevovat těžkosti s trávícím traktem. Slábne, střídavě tráví týdny v nemocnici, v komunitě a letní prázdniny ještě naposled u rodné sestry v Ostravě. Jeho tělesné síly však nezadržitelně odcházejí a poslední dva měsíce života prožívá v Nemocnici Milosrdných sester svatého Karla Boromejského pod Petřínem. Sestrám a personálu patří velký dík za jejich péči a lásku, s nimiž se o něj staraly. Umírá 30. října 2012 kolem 9. hodiny ranní. Postupně se připravoval na svůj odchod, přijal svátost nemocných, a jak byl zvyklý u spolubratří, tak i svůj vlastní pohřeb do detailů naplánoval. Po rozloučení 1. listopadu 2012 u sv. Terezičky v Praze-Kobylisích a 2. listopadu v kostele sv. Josefa v Moravské Ostravě byl pohřben do salesiánského hrobu na hřbitově ve Slezské Ostravě.

Milan vždycky rád žehnal a o požehnání prosil. Kéž mu tedy dobrý Bůh požehná v míře neomezené.

Více informaci o pohřbu a rozloučení: v Praze / v Ostravě 

Prosba o podporu

Vážení přátelé,
děkujeme za Vaši podporu  salesiánského díla v Ostravě modlitbou, osobním zapojením a věnovaným časem pro děti a mladé lidi i za Vaši finanční pomoc. 

Pro zaslání peněžního daru prosím využijte tyto informace.

ZA KAŽDÝ DAR DĚKUJEME.


Více informací